Jičínská bouda – skoro dámská jízda
V říjnu 21. Jsme odjeli na Jičínskou boudu.
Jeli jsme autobusem do Strážného a pak šli pěšky nahoru k boudě. Naproti nám přišla paní vychovatelka s Maxem. To je její pes. Který nakonec některým z nás pomohl vyjít nahoru. Protože na vodítku tahal. A pak to byla rutina klasická. Vybalovali jsme si věci a ubytovali se. Bylo hezky, tak jsme večer opékali buřty a docela dlouho jsme seděli u ohně.
Celý víkend jsme si sami vařili. Povedlo se nám uvařit „Hejďaguláš“. To je guláš podle pana vychovatele, který byl s námi a který nám s tím pomáhal, ale jen málo. A taky jsme se učili pórkovou polévku.
Odpoledne jsme šli všichni na procházku a vyvenčili jsme sebe a Maxe. Zase jsme byli na Friesových boudách, smáli jsme se spolu a bavili se. Večer zase další holky uvařily krupicovou kaši. Pomohli jsme trochu uklidit chalupu. Vyklidili jsme všechny pokoje, abychom to měli na zimu hezky čisté, až tam budeme na lyžáku.
Hráli jsme společenské hry, četli si knížky a byla to pohoda. Večer jsme vyvolávali duchy a trochu jsme se báli. Dokonce jsme vystrašili i vychovatele. Ale pak jsme se moc nebáli, protože jsme věděli, že nás a chalupu hlídá Max.
V neděli jsme si uvařili sváteční jídlo – bramborovou kaši a přírodní řízky. Pomáhali jsme péct i kynuté buchty. A pak nás čekala zase ta strašná cesta zpátky do Vrchlabí. A šli jsme to všechno pěšky! Celý víkend jsme si užívali legraci a pohodu. A naučili jsme někteří krájet cibuli a udělat třeba náš oblíbený guláš.
Zapsaly: Nicole a Nikola, trochu jim pomohla paní vychovatelka Lorenzová
